"Fandíme královédvorskému volejbalu" 

J

1 2 3 6

Muži: shrnutí sezóny 2018/2019

Co se týče samotného průběhu sezóny 2018/2019, tak nejprve jsme v září pořádali první kolo Českého poháru mužů, kde jsme v konkurenci druholigové Chocně a prvoligového MFF Praha obsadili slušné druhé místo v této tříčlenné skupině.

Do druholigové sezóny jsme vlétli jako uragán, když jsme hned v prvním zápase smetli loňského vítěze, Žďár nad Sázavou, na jeho palubovce 3:0. Poté jsme ovšem v několika nadcházejících zápasech ztratili nadějné vedení – proti Slavii HK a Turnovu 2:1, proti Hronovu dokonce 2:0 – a shodně ve všech zápasech prohráli 2:3. Po výborném domácím zápase proti Modřanům na konci listopadu, kde jsme získali plný počet 6 bodů, se bohužel mimo volejbal zranil náš první nahrávač Uno, a tak padl nelehký úkol odnahrávat pravděpodobně velkou část zbývající sezóny na naši do té doby dvojku, Michala Hůlka.

Nutno říci, že se této role zhostil nad očekávání dobře a zápas od zápasu s ním rostl výkon celého týmu. První polovinu sezóny jsme zakončili prvním vítězstvím v tie-breaku na horké půdě Chocně a Vánoce tedy přečkávali na slibné 4. příčce se ziskem 32 bodů.

V prvním bloku zimní části nás postihly absence V. Lukáše a M. Chrásky ze studijních důvodů, které se bohužel nakonec nejspíše také podílely na ztrátě několika utkání – opět prohra 2:3 po vedení 2:0 proti silnému Žďáru a odpolední prohra 0:3 proti Slavii HK po dopoledním vítězství 3:0.

Proti Malé Skále se již studenti vrátili do týmu, a tak odjížděli Skaláci ze Dvora Králové bez jediného vyhraného setu. Na horké půdě silného Hronova došlo bohužel na začátku druhého zápasu ke svalovému zranění kapitána T. Bäumelta, přesto jsme bojovali velmi statečně a už už to vypadalo na cenný skalp pozdějšího vítěze celé soutěže. Bohužel koncovku za stavu 2:1 na sety pro nás jsme nezvládli a stejně i koncovku následného setu pátého, tudíž jsme opět odjížděli jen s bodem. Černou sobotu jsme si poté vybrali o týden později doma proti Turnovu, který i přes svou oslabenou sestavu nás zkušeně přehrál a nedovolil nám ani bod do tabulky. Absence obou bratří Bäumeltů se na našem výkonu také jistě podepsala. V dalším kole proti Modřanům to byly v podstatě zápasy o udržení se ve hře o horní příčky tabulky. Bojovným výkonem, kdy jsme v obou zápasech zvítězili 3:2 po tom, co jsme prohrávali 1:2, jsme si uchovali naději, že máme ve zbytku sezóny stále o co hrát. V jednom zápase (a snad také ve svém prvním zápase sezóny) nám také pomohl Míra Přichystal a konal se tak pověstný „návrat krále“.

V posledním bloku sezóny nás čekal hned v prvním kole nelehký úkol porazit na své palubovce Pragu, která tou dobou okupovala čtvrtou příčku hrozivých 5 bodů před námi. Cíl získat 6 bodů se podařil naprosto dokonale a Pragu jsme deklasovali zejména v druhém zápase. Přispěl k tomu i návrat T. Bäumelta po zranění a dalších – nakonec nás tuto sobotu bylo tolik, že jsme se skoro všichni ani nevešli na soupisku.

Pragu jsme předskočili na 4. příčku a chystali se na Havlíčkův Brod. Jaká to ovšem ironie oproti minulé sobotě – hned 5 hráčů základní sestavy nemohlo proti Brodu nastoupit (většinou z osobních/rodinných důvodů). Přesto jsme naprosto dokonale soustředěným výkonem v improvizované sestavě porazili v prvním zápase Brod 3:0. V odpoledním se nám totéž již sice zopakovat nepodařilo, nicméně 3 body se ukázaly do koncové tabulky jako klíčové. Praga i Turnov zaváhaly, a tak jsme se osamostatnili na 3. příčce s náskokem 2 bodů na tyto dva soupeře.

V posledním kole jsme narazili doma na Choceň, kde jsme již vše měli ve vlastních rukou. Dopolední výhrou v tie-breaku jsme si zajistili konečné 3. místo (s celkovým ziskem 58 bodů – 19 výher a 17 porážek) – o podrobnostech se můžete dočíst v souběžném samostatném článku.

Pozitivem posledních kol, kde absentoval Vít Bäumelt, byl určitě skvělý výkon zaskakujících univerzálů – proti H. Brodu Zdeňka Havla a proti Chocni Sebastiana Hájka. Také se nám podařilo prvně zapracovat do sestavy mladé posily – nahrávače Theodora Lukáše a libera Tadeáše Paťavu. Skvělý výkon podal v posledních zápasech netradičně na smeči do té doby libero Vít Lukáš. Jan Jakubec zářil na bloku. Absolutorium si zaslouží nahrávač Michal Hůlek, který sám od listopadu 2/3 sezóny držel naše naděje svou nahrávkou… a našel společnou řeč s Tomášem Bäumeltem při útoku z „pipu“.

Co se týče vyhlídek na nadcházející sezónu, tak lze hledět určitě optimisticky – podařilo se nám, až na jednu malou výjimku, udržet stávající kádr, navíc ke konci sezóny jsme jej ještě rozšířili o několik mladých nadějí. Předtím než se budeme opět snažit atakovat nejvyšší mety druhé ligy, čeká nás ještě v mezidobí několik přípravných turnajů, malé soustředění, samozřejmě dovolené a odpočinek, ale také antuková druhá krajská soutěž, kde budeme kombinovat v týmu zkušené ostřílené hráče s mladými nadějnými odchovanci klubu.

V následujících grafech se můžete podívat, jak se nám dařilo (podle počtu získaných bodů) v jednotlivých zápasech podle různých kritérií:

 

Muži: VK DK – Choceň

VK DK – Choceň 3:2 (23:25, 25:21, 25:21, 22:25, 15:13)

V sobotu 23. 3. jsme odehráli na domácí palubovce dva poslední zápasy proti o záchranu bojující Chocni. Aktuální umístění na 3. místě v tabulce s dvoubodovým náskokem na 2 soupeře za námi nám dávalo velkou naději na konečný zisk „bronzu“, tedy nejlepšího umístění v historii 2. ligy mužů ve Dvoře Králové n. L.

Velmi početné publikum v naší hale ve Strži čekalo před prvním zápasem malé překvapení v podobě „extraligového“ zahájení s vyhlašováním základní sestavy. Tímto děkujeme kamarádovi našeho nahrávače Hulise za skvělé uvedení zápasu.

K samotnému zápasu. Nastoupili jsme v sestavě – Michal Hůlek tradičně na nahrávce, na univerzálu Martin Chráska, na smeči Jarda Seifrt a Tomáš Bäumelt, na bloku Janové Jakubec a Bárta, na liberu Vít Lukáš. Absentoval Vít Bäumelt, toho času v San Franciscu.

Choceň přijela v lehce posílené sestavě oproti podzimnímu zápasu, neboť, jak jsem již psal, bojovala o udržení druholigové příslušnosti. Všechny sety se prakticky rozhodovaly v koncovkách a samotný zápas až v setu pátém. Jelikož se nám za celou sezónu nepodařilo vyhrát ani jeden tie-break, do kterého bychom šli tzv. zvrchu, tedy po ztrátě vlastního vedení 2:1 na sety, bookmakeři favorizovali spíše Choceň. Průběh se ale tentokrát vyvíjel příznivě pro nás a strany se měnily za stavu 8:6 pro nás. Po výměně stran se naše vedení dále navyšovalo až do pro Choceň hrozivého stavu 14:9. Tehdy se nám však podařilo ještě řádně pocuchat nervy našich fanoušků, když Choceň mocně dotáhla až na stav 14:13. Smůlu prohraných tie-breaků jsme ale nakonec stejně protrhli a bodem „Jetela“ zvítězili 15:13 a 3:2 na sety. Vítěznou euforii zakalilo jen zranění kolene našeho blokaře „Sekyrky“, kterému přejeme brzké uzdravení a návrat na hřiště, kde smeče hovoří a bloky je tlumí. Vítězstvím za 2 body jsme přesto udělali důrazný krok pro zisk celkového 3. místa.

VK DK – Choceň 0:3 (19:25, 25:27, 22:25)

Po mírně zrychleném jak obědě U Hlaváčků, tak cestě na něj, jsme po zjištění výsledků zápasů našich konkurentů v boji o 3. místě, mohli propadnout v lehkou euforii, neboť naši konkurenti zaváhali a naši konečnou 3. příčku v tabulce již nemohli ohrozit!

Do druhého zápasu jsme tedy mohli v základní sestavě nechat nastoupit i hráče širšího kádru. Na nahrávce se objevil Theo Lukáš, na univerzálu Seba Hájek, na smeči Vítek Lukáš a Jarda Seifrt, na bloku Honza Jakubec a Radan Černý a konečně na liberu náš „benjamínek“ Táda Paťava. Druhá polovina prvního setu se úplně nevydařila, a tak prohráváme 19:25. Do druhého setu jsme ponechali sestavu ze setu prvního. Lehce jsme prostřídali v polovině setu, jelikož se nedařilo vážněji škodit Chocni. Koncovku jsme měli rozehranou dobře, bohužel Choceňští svou bojovností dokázali i tento set urvat pro sebe v poměru 27:25. Ve třetím setu, který byl opět rozehrán nadějně, jsme vlivem několika školáckých chyb prohráli opět koncovku, tentokrát 22:25.

Přestože jsme tento poslední zápas prohráli 0:3, byl tu velký důvod k radosti – naše konečné 3. místo v tabulce již nemohl nikdo ohrozit, a tak se přes všechny peripetie v průběhu sezóny podařilo splnit základní cíl, a to být tzv. „na bedně“. S diváky jsme, po dlouhém potlesku, mohli konečně začít slavit, neboť – „tak jsme třetí, no a cooo!“.

Muži: TJ Havlíčkův Brod – VK DK

Dne 16. Března se dvorská zoo opět nalodila do aut a vyrazila směr Havl. Brod. Tradiční zastávka na kávu a štrúdl na benzině nemohla chybět. Po 4 minutovém zpoždění jsem ve zdraví dojeli na místo určení. Šatnu hned na úvodu vyvoněl Mrcinátor. Na první zápas jsme nastoupili v neobvyklé sestavě, a to: účko trenér a zároveň kapitán Zdenda, na náhře přesný pan HU, 1. smeč Tomáš B, 2. smeč skvěle zastoupilo naše libero Vítek, na středu univerzál Mrca a Ráďa a na liberu 16letý kadet Táda. První set jsme se se soupeřem tahali o každý bod. Měli jsem ale opravdu dobrý servis a příjem, naopak Havl. Brod kazil jeden servis za druhým. Do 3. setu jsme nastupovali s velkou motivací na výhru 3:0 a získání 3 bodů! Došlo ale k velice vyrovnané koncovce, kde jsme ale nakonec dokázali vybojovat výhru, a to nejen díky 3 blokům Vítka na jedny ruce, ale i 100% výkonu Zdendy z handy. Konec utkání 3:0. Následné statistiky u oběda v tamní restauraci ukázaly, že procentuální úspěšnost náhradního bloku (Martin Chráska) byla mnohem větší v porovnání např. s Dušanem. Na druhý zápas jsme nastoupili ve stejném složení, ale o poznání menší motivací a energii. Servis a příjem se nám rapidně zhoršil, zato soupeř na servisu přitlačil a lépe přijímal. V druhém setu ze zdravotních důvodů musel Zdenda vystřídat za Sébu, který měl soupeře z lavičky skvěle přečteného. Ani to bohužel nepomohl k otočení zápasu. Výsledný stav druhého utkání 0:3. Cestou zpět jsme se opět stavili na tradiční benzině, kde už se točil oblíbený a zasloužený mega párek. Cestou zpět to v autě žilo. DJ Ráďa a pan Hu zařídili skvělý rockový koncert až do Dvora a zavzpomínali na svoje hity z mládí.

Tadeáš

Muži: VK DK – TJ Praga

VK DK – TJ Praga

V sobotu 9.3. se ve dvorské volejbalové ZOO uskutečnil další dvojzápas letošní sezóny proti volejbalovému oddílu TJ Praga, která je v tabulce přímo nad námi s náskokem 5 bodů. Poprvé ve dvorské historii se stalo, že se nás na zápas sešlo 13 hráčů. Z tohoto důvodu jsme museli napsat na soupisku 2 libera. Už před zápasem jsme věděli, že jestli chceme letošní sezónu ukončit na bedně (což je našim cílem), musíme dnes vyhrát minimálně za 5 bodů.

Kapitán družstva svolal předzápasovou poradu do šatny, ale kvůli jeho kontaminaci se musela porada zrušit a my museli pracovat s improvizací, která se nám dle našich konečných výsledků vyplatila.

  1. Zápas VK DK – TJ Praga (19, 25, 25, 25)

Do zápasu jsme nastoupili s bojovnou náladou a s naším pokřikem „KAMAU HI“ v následující sestavě: M. Hůlek na nahrávce, Z. Havel na účku, J. Seift a V. Bäumelt na smeči, na středu začali D. Chaloupka a J. Jakubec a na postu libera začal V. Lukáš. Hned od začátku to byl velice vyrovnaný set. Soupeřům bohužel vyšlo vše, na co sáhli a naše bloky byly proti jejich útokům naprosto bezmocné. Z tohoto důvodu nám bod po bodu ujížděli, až jsme nakonec prohráli 25:19. Do druhého setu jsme naši základní sestavu obměnili, na pozici blokaře byl nominován místo J. Jakubce R. Černý. I tento set byl velice vyrovnaný, avšak za stavu 22:23 na servis nastoupil se svým nabušeným bicákem náš blokař Dušan. Jeho nezkrotná prasata, která rozhoupala síť, donutila soupeře za stavu 24:23 si vzít time. Jelikož pravidlo volejbalu je „po timu se nekazí servis“, Dušan opět nezklamal a svým dalším prasetem ukončil druhý set. Zbylé dva sety jsme zvládli zodpovědně a postupně jsme si navyšovali náskok, se kterými jsme sety dotáhly do vítězného konce.

Mezi zápasy jsme opět vyrazili do restaurace U Hlaváčků. Dnes tu již byla naše oblíbená servírka, jelikož na minulém domácím zápase si dovolila být nemocná a nahrazující obsluha nám tolik nevyhovovala. Oběd jsme zakončili kávičkou v kavárně v hale.

  1. Zápas VK DK – TJ Praga (31, 25, 25)

Po naší tradiční obědové pauze jsme nastoupili do druhého zápasu velice pozitivně naladění a uspokojení, protože naše žaludky jsme měli jako v pokojíčku. Druhý zápas jsme zahájili v této sestavě: M. Hůlek na nahrávce, Z. Havel na účku, J. Seift a V. Bäumelt na smeči, na středu začali D. Chaloupka a J. Bárta a na postu libera začal V. Lukáš. První set jsme začali velice zodpovědně a rychle jsme si vybojovali náskok. Díky našim nezastavitelným blokařům se nám dařilo tento náskok udržet do půlky setu. Poté jsme svými chybami dali soupeři naději, a ti se jí chopili a stav obrátili ve svůj prospěch na 24:22. Díky naší početné střídačce, která se nevešla na jednu lavičku, a jejich vyburcování, jsme set dotáhli na 24:24 a tímto pro nás začínal set, kdy jsme bojovali o každý bod. Set jsme protáhli až do stavu 31:29, který pro nás skončil vítězstvím. Bohužel v této dramatické koncovce Dušan strkal prsty, kam neměl, a proto byl potrestán jejich naražením. Tímto pro něho zápas skončil. Na začátku druhého setu nám dělal problém plachtící servis nahrávače a z toho důvodu nám soupeř odskočil na rozdíl čtyř bodů. Díky zodpovědné hře se nám ovšem podařilo tuto ztrátu stáhnout a set dovést až do šťastného konce. Od začátku třetího setu jsme si vytvořili solidní náskok, že jsme si mohli dovolit za stavu 18:11 vystřídat univerzála a nahrávače, který v ligové soutěži nemá doposud moc velké zkušenosti. I s ním se nám podařilo dovést set i zápas do vítězného konce. Tímto zápas ukončujeme stavem 3:0.

Ze zápasu si tedy celkově odnášíme 6 bodů a posouváme se na dělené 3-4. místo s TJ Zikuda Turnov.

Muži: Modřany – VK DK

1. zápas Modřany – VK DK    2:3 (-21,24,25,-21,-12)

2. zápas Modřany – VK DK   2:3 (-18,18,10,-22,-13)

Po lasagňové obědové pauze, která díky pětisetové bitvě probíhala až téměř do 13:20, jsme měli velmi málo času na rozcvičku. To však nevadilo, neboť náš tým se skládá buď z mladíků, kteří jsou rozhýbáni během chvilky, nebo ze starců, u kterých rozcvičovat něco, co je už 10let zatuhlý nemá smysl. Do 2. zápasu totiž nastoupil Michal Hulis na náhru, Předseda na účko, Dušan a Sekyrka na blok a Jarda s Vítkem na smeč.
Hned od začátku jsme diktovali tempo a zápas jsme si užívali, bezchybný výkon na všech postech a soupeř nevěděl, jak má bránit. Stejným stylem jsme vlítli do druhého setu. Nedařilo se nám však odskočit o více bodů. Až jsme se okolo stavu 16:16 dočkali nástupu modřanského účka na servis, který měl skvěle nacvičený krátký rozběh (hala v Modřanech končila asi 2metry za koncovou čarou hřiště) a set takřka doservíroval. I přes několik dobrých příjmů jsme totiž nebyli schopni zaútočit a náš rozjetý vlak se dostal na výhybku směr depka. Smolný závěr setu jsme se si v hlavách odnesli i do 3.setu a prakticky od začátku jsme nebyli schopni zahrát jakýkoliv úder a začalo to připomínat výkon s Turnovem. Křečovitý způsob hry, chyby v rozehře kvůli přemíře snahy, nerozhodnost v úderech. V polovině setu jsme vystřídali nejdříve předsedu za Sebu a hned Hulise za našeho nováčka Michala, bráchu Vítka (libera). Michal ukázal, že zvládá i těžké situace a velmi slušně dohrál polovinu sice již jistě prohraného setu. Do 4. setu jsme se vrátili k původní sestavě a chtěli dát do hry všechno a již od začátku jsme hodně bojovali. Servis jsme soustředili do zóny 1, a to hlavně kvůli dobře hrajícímu účku, s cílem ztížit nahrávači rozehru za hlavu. To se nám začalo dařit a set jsme dobře sehráli především v koncovce. V 5. setu jsme dokázali držet tempo a odskočit na 12:10. Ztráta na 12:11 a servis soupeře. Horší příjem a Jarda (jako přední smečař) vytloukl smečí modřanské bloky z komplikované rozehry někde z poloviny trojky a oba rozhodčí se nechali zmást a pískli soupeřem řvaný „přešlap“. Naše úsměvy vytuhly, když paní rozhodčí foukla nový míč, když zjistila, že Jarda je předním smečařem. Vypukla slovní přestřelka a nutno říct, že do té doby jsme byli velmi mírní vůči výkonu obou rozhodčích, kteří si nechali přistoupit soupeře velmi blízko k tělu a prakticky nenechali žádné rozhodnutí bez komentáře k rozhodčímu. Ve chvíli, kdy rozhodčí dala nový míč, a navíc zápis špatně připsal bod modřanským, jsme chtěli oba rozhodčí zakousnout. Nakonec jsme tedy byli rádi, že jsme namísto správného stavu 13:11 neměli vyrovnání 12:12. Stav 12:11 pro nás a nový balón. Naštěstí jsme hned další výměnu zvládli a zápas dotáhli do vítězství. K průběhu zápasu je asi zajímavé zmínit desku předsedy ze země středákovi, který nevěřil svým očím odkud že to přišlo a desku předsedy na závěr pětisetové bitvy. Dvě neuvěřitelné trojky Vítka Baumelta v 5.setu, které nás udrželi v zápase. Letecká akrobacie Dušana, kdy chodil přes blokaře a vybrání tvrdého útoku z trojky za jedna a hned sekyrky útok takřka do debla středem. První vstup Michala do 2.ligy pod barvami VK DK na postupu nahrávače. Pohoupání soupeře ve 3. setu (nechali jsme soupeře ať se vyblbne) a dokonalé zaříznutí, kdy se opět potvrdilo, že 5.setové bitvy umíme vyhrávat tzv. odspodu.

Oslava vítězství proběhla v místní kavárně, kde jsme především obdivovali výjevy místního zmatlaného umělce. Vypodobnění orla, sedícího na nahé dámě, která zřejmě proděla úraz parním válcem mělo úspěch. Po inteligentních dotazech na servírku, jestli to není náhodou ona, jsme nakonec objednali skvělý zákusky a kávu, někteří i vínko. Bylo co oslavovat, 4 body a ještě k tomu z venku, jsme již dlouho neměli.

Muži: Hronov – VK DK

Z bitvy o nejvyšší příčky tabulky bereme pouze bod

V sobotu jsme vyrazili do Hronova. K mužstvu, které je velkým aspirantem na celkové prvenství v soutěži a pro nás zde byla ještě větší motivace vyhrát, jelikož se jedná o druhé krajské derby. Při pohledu na tabulku se vědělo, že jdou do boje týmy na druhém a třetím fleku. Tudíž šlo o divácky velmi atraktivní zápas. Možná největší radost ze zápasu v Hronově měl Mrcátor (nějaká nová přezdívka prej). Důvod je prostý. Oproti Dvoru je to do Hronova z Kostelce podstatně blíže a mohl se vyspat do růžova.

Vycvičený Dvorský tým ve složení T. Baumelt, V. Baumelt, J. Bárta, D. Chaloupka, M. Chráska, J. Seifrt, J. Jakubec byl před halou již za pět minut celá z důvodu obavy zapsání další částky do píny. Za to Hronov by si zasloužil zaplatit pořádnou pokutu, protože si dali pěkně na čas, než nám otevřeli bránu do nově zrekonstruované tělocvičny. Malé zpoždění z našeho týmu nabrali dva členové a to V. Lukáš, který páteční večer strávil v rytmu hudby na plese mladšího brašulindy a ráno se nechtělo asi vstávat. Dalším dárcem je M. Hůlek, který ráno lehounce zaspal. Ale jeho řidičský um velkou časovou ztrátu dohnal a přijel pouze s pětiminutovým zpožděním.

Do prvního zápasu jsme nastoupili v sestavě Hůlek na náhře, Chráska na účku, T. Baumelt s J. Seifrtem na bombě a na středu D. Chaloupka a J. Bárta. Hned od začátku na nás Hronov neskutečně vlítnul. Dařilo se jim prakticky všechno, na co sáhli. K tomu přidali výborný servis, který mají nejlepší v celé soutěži. Bohužel rychle jsme prohrávali 18:9, ale nic nevzdali a bojovali do konce. Bohužel to nestačilo a první set ztratili 25:21. Druhý set jsme začali lépe. Drželi jsme s Hronovem krok, ale pouze do doby, než přišel na servis přišel Manych, který svými nekompromisními bombami ze servisu zvýšil náskok soupeře. Druhý set jsme prohráli 25:17 a byla zde znatelná frustrace. Do třetího setu jsme přišli se změnami. Na účko šel V. Baumelt a na střed místo J. Bárty se nominoval J. Jakubec. Zejména Jetel hrál výborně a konečně se začali skvěle scházet na středu. Nicméně nám nevyšla koncovka v setu, ztratili ho 25:23 a se sklopenými hlavami jsme odcházeli do šaten.

Na oběd se šlo do pizzerky, ale kam se to hrabe na naši milovanou restauraci u Hlaváčků, kam se příští týden hrozně těšíme! Protože jídlo a zejména obsluha je tu vždy skvělá 😊

Druhý zápas jsme začali se stejnou sestavou jako ve třetím setu. Set byl od začátku velmi vyrovnaný. Bohužel ke konci došlo k nucenému střídání, kdy si T. Baumelt stěžoval na lýtko a ze zápasu odstoupil. Snad to bude brzo dobré. Na jeho místo nastoupil M. Chráska. Bohužel nám opět nevyšla koncovka a první set prohráli 25:23. Nicméně tady došlo k velké změně! Do haly přijely ženy z Kostelce, které smázly rychle Svitavy a mohly přijet fandit Dvorské zoo! V neskutečné domácí atmosféře jsme druhý set ovládli 25:20. Opravdu hrozně moc děkujeme! Je vidět, že hrajeme volejbal pro diváky a chceme předvádět nejlepší výkony. K vidění byly krásné kombinace a zejména hra středem byla na prvoligové i vyšší úrovni. V jeden moment jsme si mysleli, že Dušan jejich libero musel zabít. Naštěstí si stihl dát ruce před obličej a vyhnul se tzv. vypínači. Třetí sadu jsme pokračovali v nastoleném tempu a vyhráli ho 25:21. Atmosféra byla neskutečná. Předváděli jsme asi svůj nejlepší volejbal v téhle sezóně. Dali do toho vše. Občas byly k vidění dlouhé, dost vyčerpávající výměny, ale hru jsme si užívali každým momentem a ukázali naši sílu. Čtvrtý set byl podobného rázu. Bohužel jsme prohráli koncovku, kdy na servisu opět úřadoval Manych. Svoji formu si přivedl i do tiebreaku. Začali jsme prohrávat 5:10, ale nic nevzdali. Bojovali do posledních sil. Dokázali vyrovnat na 12:12. Ale, ale, ALE! Opět koncovka nás odsoudila k jednomu bodu, kdy jsme tiebreak prohráli 15:13.

Prohra nás velmi mrzela, ale předvedený výkon nás ujistil v tom, že něco v nás bude! Proto se příští týden uvidíme v co největším počtu na domácí palubovce, kdy přijede silný Turnov a bude to opět velká bitva. Těšíme se na VÁS!

Kadetky: VK DK – Nechanice

Kadetky proti Nechanicím vybojovaly 6 bodů!

VK Dvůr Králové n.L. (KKY)  –  TJ Sokol Nechanice (JKY)    3:1 (-22,16,16,19)

První únorová neděle v roce 2019 ve Dvoře Králové nad Labem patřila právě volejbalu, neboť jsme 3.2. odehrály další kolo soutěže KP, tentokrát na domácí půdě. Soupeřkami nám byly juniorky z Nechanic.

Po důkladném rozehřátí, rozcvičení a rozpinkání při znění nezapomenutelných hitů Karla Gotta následovalo pár slov od našich trenérů. První zápas se pro nás zprvu nevyvíjel moc dobře. Vlastními chybami na příjmu a servisu jsme první set prohráli těsně 22:25. Ve druhém setu jsme zapnuly naše motory a začaly jsme dobře a přesně rozehrávat na naši nahravačku Káju Hoškovou, která krásně střídala náhry. Obzvlášť pak byl účinný útok středem, kde kralovala naše nejvyšší hráčka Barča Vitebská. Díky tomu jsme druhý set ovládly poměrem 25:16 a s radostí jsme pokračovaly v krasojízdě. Zápas jsme dotáhly do vítězného konce za podpory diváků, ale hlavně zásluhou celého našeho týmu. Spolu s Barčou a Kájou hrály na smeči chytře a nebojácně Terka Jánská s Verčou Simonovou, na středu potom naše deska a hlavička Bára Hošková, na pozici účka stále veselá a obětavá Nikča Ježková alias Zumba, no a na pozici libera úžasná Andrejka Sommerová, která svými příjmy a pohybem v poli přispěla k celkovému vítězství 3:1.

VK Dvůr Králové n.L. (KKY)  –  TJ Sokol Nechanice (JKY)    3:1 (20,18,-19,15)  

Po ,,malém“ občerstvení a 30 minutové pauze nás čekal druhý zápas. V úvodu jsme neusnuly na vavřínech a po sympatickém výkonu jsme vyhrály první set poměrem 25:20. I další set hrál v náš prospěch. Po vynikající hře v poli a útocích ze všech stran jsme ovládly i druhý set a to 25:18. Byly jsme si jisté vítězstvím dalšího setu, kde jsme ovšem ztratily koncentraci. V prohře 19:25 ve třetím setu nezabránila ani posila Nikol Maršíková, která se snažila svým tvrdým servisem, pevnou rukou a zvučným hlasem co nejvíce zaškodit soupeřkám z Nechanic. Po motivační řeči trenéra Káji Hoška jsme se hnali do koncového setu. Závěrečným přesvědčivým výkonem celého týmu mohly započnout oslavy druhého vítězství se stejným poměrem 3:1 na sety. Josáááá! Na konci dvojzápasu proti juniorkám z Nechanic jsme si zazpívaly vítězný song v čele se Zumbou, po kterém následovaly tři kola našich oblíbených rybiček pro diváky, kterým tímto mockrát děkujeme za podporu. Velké díky také patří Ráďovi a Kájovi za trpělivost, cenné rady, připomínky a hlavně za to, že v nás stále věří.

Verča Simonová

Postřehy z lavičky:

Tento dva zápasy patřil k našim nejlepším v této sezoně. Hlavně proto, že holky  dokázaly udržet kvalitu hry po celou dobu. Nechanice asi i vlivem absencí klíčových hráček zůstaly trochu za mým očekáváním. Pouze pokud se jim dařil servis, dokázaly náš tým dostat pod tlak,  ve výměnách jsme byli určitě lepší my. Za zmínku stojí i velký počet bloků na naší straně. A dost z nich bylo bodových. Také servis bych hodnotil jako kvalitní. Nahrávka mohla dopadnout trochu lépe, ale v celkovém součtu to tak špatné nebylo a mnohdy jsme viděli zajímavé řešení herních situací. Postupně se zvyšuje kvalita a razance našeho  útoku a to po celé síti. Teď ještě vylepšit příjem, aby na sebe vše navázalo.

Ještě bych chtěl vyzdvihnout jeden důležitý faktor – a to účast (téměř) kopletního kádru na všech utkáních.  Holky díky za krásnou neděli!  V dalším kole nás prověří soupeř z nejtěžších – Slavia HK.  Velká výzva pro nás!

Kája Hošek

 

Muži: VK DK – Sokol Malá Skála

Malá Skála – jak na podzim, tak na jaře – 2 výhry a posun na 3. místo

Další volejbalový víkend nás čekal náš celkem oblíbený soupeř z Malé Skály. Tentokrát na domácí (3 mm potažené gumy) palubovce. Kdo byl ready na zápas? Pohled do naší docházkové aplikace Týmuj sliboval účast 12 borců. Mezi nimi i jedno překvapení, které se nakonec nekonalo, neboť Kašlik buď dosáhl svého jména, anebo se prostě jen uklikl. Ráno některé překvapila zima, která se opět připomněla, takže někdo přijel trochu později, z čehož měl radost hlavně pínař Jarda. Vlastně to nebyla úplně zima, ale předzápasová nákupní horečka, která se opět stala osudovou Dušovi, tentokrát jen asi o 2 minuty – fakt pešek i pro Sekyrku, který u něho složil hlavu. Výmluva, že byla v Tescu fronta a nefungovaly bezobslužné kasy nikoho nepřekvapila :D.

Do prvního zápasu nastoupila místní ZOO se základní sestavou následovně: náhra pan Hulis, smečaři Jarda Ploutvička a Tomáš Günther pštrosoň, o bloky se starali Jan Jetel Jakubec s Dúšou Súšou, na údu a na liberu 2x Vítek. Do zápasu jsme vstoupili celkem solidně – při servisu Ploutvičky jsme šli do vedení 5:1, potom se náš náskok snížil na cca 3 body, ale celý set jsme udržovali krátké vedení až do stavu 24:20 – pak se soupeř dostal do postavení, ve kterém i v předchozích výměnách získal vždy 3 body. I tentokrát nás dostal pod tlak a dotáhl na 24:23, ale pak jsme již set dotáhli do vítězného konce – uff.

Druhý set byl do půlky vyrovnaný, do hry se dostal i Martin Mrca střídáním za Tomáše. Potom se soupeř ujal vedení 15:19, dále 21:23, už už to vypadalo na vyrovnání stavu, ale podařilo se nám uhrát ztrátu na 2:3, posílit blok na síti o Negra, a pak při Vítkově servisu srovnat na 3:3, time soupeře, eso, další time soupeře a pak po špatném příjmu soupeře přišla nevynucená chyba a vedení 2:0 na sety bylo ve světě – povolit a přitáhnout po druhé.

Po dvou vyhraných koncovkách 25:23, přišla pochopitelně i frustrace ze strany soupeře a poněkud nesoustředěný výkon v počátku třetího setu, čehož jsme využili a šli do vedení 12:4, set jsme už v klídku dohráli se sympatickou sedmnáctkou.

Hurá na oběd – kam? To bylo celkem jasné. Protože jsou porce U Hlaváčků větší než obvykle tak si nejmenovaní Jarda s Důšou objednali stylem: “Jelikož jsme oba heterosexuálové, tak si ten roastbeef dáme na půl”. Za zmínku stojí ještě Sekyrkovo (asi z hladu) poněkud hlasité zamyšlení, které slyšela asi tak celá hospoda a všichni kolemjdoucí v Riegrově ulici: “Ty vole, hoši, já už sedm měsíců …„mám“… stejnou holku.“ A ne, nebuďte sprostí, není to ten nešvar, který se rozmohl ve filmu Pelíšky, neboť Sekyrka má, jak všichni víme, velmi distingovaný a formální ústní projev. Za zmínku stojí ještě Sébova překvapivá žádost o přílohu v podobě hranolek – ten by si dal s hranolkama i palačinky.

A druhej zápas – furt stejný. První set opět vyrovnaný až do koncovky, kde opět prohráváme 21:23 a tentokrát při servisu Jetela otáčíme na 25:23. Druhý set tahanice do stavu 24:22, pak necháme soupeře vyrovnat na 24:24 a nakonec využíváme pátý setball při výhře 28:26. Ačkoliv jsme opět i ve druhém zápase vyhráli těsně 2 koncovky, tak tentokrát se povedl nástup do třetího setu Malé Skále, dostala se rychle do výrazného vedení 4:9, ztrátu se nám však podařilo rychle dotáhnout především díky sérii Jetela na podání, kdy jsme otočili z 9:12 na 16:12. Jejda. Pak už jsme došli do vítězství 25:20 a zisku dalších třech bludišťáků do tabulky.

Ačkoliv jsme vyhráli 2x 3:0, tak jsme sehráli čtyři vyrovnané koncovky, kde jsme měli ve dvou z nich z pr..le kliku. Ale na to se nikdo neptá. Prostě to tam je a jsme po dlouhé době zpátky na bedně – jo a tabulka se zase vyrovnala. A příště? – příště si dejte od nás pauzu – jsou pololetní prázdniny 🙂 tak, hurá, třeba na hory. Ale za dva týdny 9. 2. nás čeká další krajské derby na palubovce Hronova. Všichni se tam těšíme a hlavně zveme všechny fanynky a fanoušky na malý výlet, protože je rozhodně se na co těšit – Hronov je druhý, VK-DK momentálně třetí a další příjemností na pozvánce je i sportovní hala v Hronově, která je čerstvě po rekonstrukci a nabízí i nově vybudovanou tribunu. Sportu zdar.

VB

Kadetky: Třebechovice – VK DK

Kadetky přivezly z Třebechovic plný počet bodů

TJ Sokol Třebechovice p.O. –  VK Dvůr Králové n.L.   1:3 (-17,-15,22,-20); 0:3 (-18,-22,-19)

Dne 20.1.2019 jsme odehrály náš druhý zápas v novém roce, který bohužel nebyl na domácí půdě, ale zajely jsme si kvůli němu až do Třebechovic. Už na cestě jsme byly plně nabité energie a naši skvělou náladu jsme v autě doplnily společenskou hrou- “Tik tak bum!“ Jakmile jsme dorazily do Sokolovny, tak jsme si poslechly od Káji povzbuzující řeč, která nám taky dost dodala energii a samozřejmě vůli vyhrát! Do prvního zápasu jsme daly všechno a taky to bylo samozřejmě vidět na výsledku! Sice jsme při jednom setu polevily, ale nijak to neovlivnilo získat 3 body ze zápasu. Soupeřky od začátku nehrály v plném nasazení a toho jsme my využily k výhře 3:1 na sety.

Druhý zápas byl o poznání těžší. Soupeřky si dodaly více energie a šly do toho ze začátku aktivně, ale my jsme nepolevily a první set byl náš. Druhý set byl pro nás od začátku katastrofou. Už od začátku nás drtila na podání soupeřka, která pro svůj tým vybojovala stav 13:0. Ale my jsme se vzpamatovaly a dokázaly jsme to otočit k výhře 25:22. Druhý zápas byl pro nás výsledkově ještě lepší, protože jsem vyhráli 3:0 na sety a to jsou další 3 krásné body. Výjezd do Třebechovic byl pro nás nakonec velice úspěšný – přivezly jsme nádherných 6 bodů. Po zápase jsem si ještě zajely s úsměvy na tváři zafandit chlapům do Hradce, ale bohužel naše fandění nedokázalo chlapům pomoci k výhře, ale i tak jsme si ten den celý užily.   

 Nikol Maršíková

Slovo trenéra :

Jsem opravdu rád za 6 bodů, které naše holky doslova vybojovaly. I když se zdá být výsledek jednoznačný. S tímto pro nás dlouhodobě nepříjemným soupeřem to byla mnohdy přetahovaná o každou změnu ve skóre.

Pokud pominu zázračný obrat, který se holkám podařil v druhém setu druhého zápasu, pak mě zaujalo několik věcí.   Jednoznačně kladně hodnotím tvrdost a úspěšnost   útoků Verči Simonové. Podobně na tom byla i Terka Janská, která ještě přidala i řadu chytrých ulívek. Nemohu zapomenout na výborný výkon Andrejky Sommerové na postu libera. Tato pro nás nová varianta hry si už začíná sedat a mohla by být do budoucna velice důležitým faktorem.

Důležitou věcí je také celková vyrovnanost všech hráček, která se neustále zlepšuje . Není tedy takový problém někoho vystřídat, pokud by se momentálně nedařilo. Např. naše nejmladší hráčka Nikol Maršíková nemá žádný problém naskočit do utkání a pomoci týmu na podání nebo na útoku.   I když musím dodat, že některé posty jsou (bohužel) bez možnosti  náhrady.  Především dost náročná pozice nahrávačky.  Zde by se nám možnost další hráčky, která jeschopná míče rozdělovat hodila. Celková atmosféra v družstvu je velice dobrá a i to a možná hlavně to je předpoklad pro další pěkné výsledky.  A nemusí se nutně  jednat vždy o výhry.

Třebky jsou za námi a juniorky z Nechanic (3.2. v domácím prostředí) před námi. Bude to pro mě další, velice zajímavé srovnání. Jde o kvalitního soupeře, se kterým máme zatím vyrovnanou bilanci 1:1 . Srdečně vás zveme do haly Zš  5.května!                                                                  

Karel Hošek

Muži: TJ Slavia HK – VK DK

Královéhradecké derby královských měst bez krále

1. zápas TJ Slavia HK – VK DK 0:3 (-13,-21,-24)

Ve druhém dvojzápase druhé poloviny sezóny nás čekal druhý od konce – Slavia Hradec Králové. Zápas byl přesunut na neděli, takže jsme se ustrojili stejně jako každou jinou neděli na běžky, ovšem tentokrát jsme místo hor vyrazili do ledového království haly TJ Slavia. Už v sobotu večer jsme znali všechny výsledky ostatních zápasů a bylo jasné, že pokud vyhrajeme oba zápasy, půjdeme na bednu, která je v této sezóně naším cílem. Proti předposlední Slavii nic nereálného, ale trochu nám to stěžoval počet hráčů. Nemoc vyřadila tentokrát Negra, Mrca dal přednost výpomoci Kostelci v KP1, předseda byl vytížen ředitelováním a nahravač Uno, náš mistr světa ve skákání šipek do brouzdaliště, stále rehabilituje zlomeninu zápěstí. Suma sumárum, 8 statečných + libero. Na zápas jsme ladili formu dlouho dopředu – pondělní trénink byl pro nulovou účast zrušen, takže jsme se sešli až v pátek a to bohužel jen v 6 a bez nahrávače, takže jsme nejvíce času věnovali bagu 3 na 3.

No teď už taky něco k zápasu. Nastoupili do něj nestřídatelný a nestárnoucí veterán Hulis jako hlavní dirigent, s ním na kříži Vítek B., smečaři Tomáš s Jardou, na bloku Důša s Jetelem. Na liberu Víťa Lukáš, na lavičce nažhavený hradečák a blokař Sekyrka a univerzálo-smečař Séba. To Slavia nasadila tým o poznání mladší a méně zkušený. První set to vypadalo, že jsme si spletli hřiště (na Slavii jich je hned 6 vedle sebe) a hrajeme nějakou mládežnickou kategorii. Odpovídal tomu i průběh, naší bezchybnou hrou jsme hradeckou omladinu nepustili k ničemu a přejeli jsme je se třináctkou. Přejíždění třináctek však (možná vyjma Důši) není úplně náš styl, a tak jsme v dalším setu hráli vyrovnanější partii. Slavia trochu prostřídala a poslala do hry zkušenější hráče, my jsme však měli stále navrch, dařilo se všem, nejvíc asi Vítkoj z handy i doskoku. Příjem padal přímo do čtverečku a Hulis se skoro nemusel pohnout. Totéž se ovšem nedalo říct o příjmu domácích. Ty nasadili do hry nové, pro nás neznámé libero, které se po několika minelách v úvodu zápasu stalo terčem všech našich servisů. Jeho „forma“ pokračovala i v druhém setu a tak se opakovaně z hřiště ozývali rasistické hlášky typu „Všichni do černýho!“.  Tato taktika se nám bohužel vymstila, protože do druhého zápasu už náš žolík nenastoupil, ale o tom později. Druhý set jsme nakonec vyhráli o 4 body, za zmínku stojí ještě červená karta z matematiky pro hradeckého blokaře, který zapomněl počítat do tří a daroval nám tak 1 trestný bod. Třetí set už Slavia prostřídala úplně a nasadila to nejlepší co měla k dispozici. Úvod setu se nám i tak vydařil, vedli jsme 10:6, následně se hra zdramatizovala a přišlo srovnání na 19:19. Několik nevynucených chyb a zásek v jednom postavení zapříčinil obrat Slavie na 24:22. Set už byl takřka ztracený, jenže v tu chvíli se domácí smečař dopustil nevynucené chyby a první setbol tak byl odvrácen. Druhý setbol jsme odvrátili po neskutečné náhře z deblové čáry středem sítě, odkud Důša ze třetího patra paneláku vypustil raketu doprostřed válu – není nad to hrát v koncovce na jistotu! Po infarktovém odvrácení dvou setbolů jsme měli psychicky navrch, podávající Jetel v poli zastoupil libero dvěma neskutečnými zoby v diagonále a rázem bylo nabito na další bod. Nakonec otočka ze stavu 24:22 na 24:26 a výhra 3:0 byla na světě.

2. zápas TJ Slavia HK – VK DK 3:0  (24,21,21)

Druhý zápas začal po dlouhé obědové pauze, ani ta však některým nestačila na to, aby strávili lehká jídla typu mexické burrito, steak či tatarák s hromadou topinek. Možná i proto se nám úvod do zápasu nepovedl a to i přes domácí atmosféru, kterou nám vytvořili naše kadetky, které dokázaly překřičet slávistický kotel čítající asi 4 postarší diváky, kteří působili dojmem, že zrovna šli okolo a v mrazivém počasí se přišli jen „ohřát“ (v hale TJ Slavia je přes zimu totiž parádně vytopeno). Domácí trenér Kulhánek do odvety zamíchal se sestavou, vyměnil již zmiňované balonodpuzující libero za jednoho ze smečařů, do hry vpustil druhého nahrávače a najednou Slavia působila jako úplně jiný tým. Nechali jsme si trochu ujet vlak a pustili Hradečáky do 5 bodového vedení. Přestože jsme se v závěru setu vzpamatovali, nakonec už bylo pozdě a úvodní sadu jsme prohráli nejtěsnějším rozdílem 25:23. Další 2 sety měly bohužel dost podobný průběh, v důležitých momentech si vždy někdo z nás vybral slabší moment a dopustil se nevynucené chyby v útoku či na servisu, Slavie o dost lépe podávala a mladým hráčům na smeči i na postu univerzála se oproti prvnímu zápasu dařilo téměř vše na co sáhli. Hrál se docela koukatelný volejbal, občas trochu vyšperkovaný drobnější hádkou v našem týmu, ale i se soupeřem, kde především nejmenovaný nahravač (ano, byl to Zdenda) chrlil tradičně jednu perlu za druhou, a tak jsme opět mohli slyšet hlášky typu: „Řekni mu kolik ti je, řekni mu tooooo“, nebo „Vo malýho veeen, vo malýho veeen!“ Bohužel ani to nás nevyburcovalo natolik, abychom zápas otočili a druhý i třetí set jsme prohráli rozdílem 4 bodů. 

Ztráta 3 bodů nás ve vyrovnané tabulce mrzí, ale nutno dodat, že Slavia si body zlepšeným výkonem v druhém zápase zasloužila.  Další zápas odehrajeme již tuto sobotu doma proti Malé Skále, v odvetě bychom rádi navázali na výkon z první půlky sezóny, kdy jsme ze Skály dovezli plný počet bodů. Přijďte nám zafandit od 10 nebo 14 h do haly ZŠ Strž, občerstvení zajištěno! 🙂

1 2 3 6
Události
  • Žádné události
Kalendář
Rubriky