"Fandíme královédvorskému volejbalu" 

Muži

1 2 3 5

Nedělní zápas v České Třebové

Poslední zápas na hřišti soupeře v této sezóně nás čekal na palubovce „kohoutů“ v České Třebové. Na podzim jsme hráli doma 1:1 na zápasy, kdy nás v druhém zápase potrápil soupeř útoky z pipu. Před zápasem jsme potrénovali a každý využil volnou mrazivou sobotu po svém (někdo se vydal na hory, někdo na ples, někdo zevlil u končící olympiády.

Na zápas jsme se vydali stylem „co kus to auto“. Brali jsme s sebou totiž i fanklub některých našich fanynek – poloviček a taky některé naše hráče, kteří byli také poloviční, neboť jsou už skoro ready po období marodky. Cesta do Č. Třebový byla pohodová, zvlášť při srovnání s výletem z minulého týdne do jižních krajin (Hrotovic) naší republiky, kam jsme jeli tři hodiny. Cestou do Třebový jsme tak stihli i zastavení na oblíbené benzínce na ranní káfko. Ehm, jak, kdo – někoho jsme budili doma J.

Zápas se hrál v neděli, neboť za Třebovou hraje na střídavý start i jejich odchovanec Lukáš Vašina, který je v osmnácti letech smečařem extraligové Ostravy. Česká Třebová tak letos na domácí palubovce uhrála v přesunutých nedělních zápasech např. plný počet bodů s vedoucí celkem ze Žďáru nad Sázavou a ztratila jen jeden bod s Hrotovicemi. Věděli jsme tak, že nás nebude čekat lehký zápas.

Nastoupili jsme s Důšou a Jetelem na středu, Jardou a Vítkem na smeči, Unem na náhře a trochu netradičně na postu univerzála se představil Radan. O příjem se staral druhý Vítek na liberu. Už při rozcvičování jsme věděli, jaká bude hra ze strany soupeře. Na smeči hrál výše zmíněný L. Vašina a bývalé prvoligové libero na postu smečaře, takže na příjmu měl soupeř papírově nejslabšího hráče na postu libera, který ale také příjmal výborně. Tím jsme byli nuceni více riskovat servis, což se nám dařilo někdy více někdy méně. Soupeřova hra na útoku se opírala především o dva hráče na smeči a na univerzálu. Jejich jedinou slabinou byli hráči nižšího vzrůstu na postech blokařů. Naše souhra středem sítě ovšem během utkání nebyla vždy ideální a nedařilo se nám tak tuto výhodu dostatečně využívat. Takže jsme byli školeni tradičně výbornou hrou v poli soupeře a větším důrazem na útoku. A takhle probíhali oba dva zápasy. V některých setech jsme sahali po vítězství, ale ani jednou to nestačilo. V podstatě nás porazili dva hráči na útoku. Především Vašina potvrzoval svou extraligovou kvalitu (je to také hráč, který se podílel na posledním velkém úspěchu českého volejbalu – vítěztsví ME juniorů U19 v roce 2017). Přesto jsme předvedli lepší volejbal než před týdnem v Hrotovicích. Opět to na body nestačilo, a tak nezbývá než se pořádně připravit na poslední tři zápasy sezóny, které hrajeme všechny na domácí palubovce.

 

Dvůr Králové – Malá Skála

První zápas s Malou Skálou 20.01. 2018

Snad to bylo čerstvým povětřím malebné obce pod Suchými skalami, kterého se volejbalisté před zájezdem do Dvora Králové nadýchali, možná také ne, ale rozhodně přijeli ve velké pohodě a v prvním zápase sobotního dopoledne nás sfoukli jako svíčky. Je nutné říci, že nám také vzali vítr z plachet, dostali nás pod tlak a vůbec si s námi poradili jedna báseň.  Domácí borci do utkání nastoupili v celkovém počtu 8 hráčů. Absence dvou středových hráčů, libera a dvou smečáků, už nikoho nevyvádělo z míry. V dobrém rozpoložení se tedy náš tým vrhnul na soupeře. Začátek a vlastně celé první utkání se vyvíjelo přibližně takto. Z kůlu jsme minimálně s 60% úspěšností mlátily do sokova kompaktního bloku a sbírali míče bohužel až po prvním dopadu na naší stranu hrací plochy. Za zmínku stojí také naše „vyházené“ servisy. Nechvalně jsme se potýkali s příjmem, a aby toho nebylo málo tak jsme během prvního utkání zablokovali soupeřův útok tolikrát, že by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky Bárta Simpsona (tedy 4x). Dost popela na hlavu. Nutno zmínit, že přes plno nelichotivých herních činností v projevu našeho družstva nebyl vývoj utkání nakonec tak černobílý.  Ve druhém setu svitla našemu týmu jiskřička naděje, začali jsme takticky podávat na soupeřova libera, skládat po obou stranách kůlů míče soupeřovi pěkně na zem, ale tam, kde se lámal chleba, a to ve hře v poli, nakonec mnohem hbitějším dojmem působící soupeř zvítězil. Do třetího setu nás vidina ztráty všech bodů zdravě nakopla. Bezchybnou a dravou hrou byl třetí set ukořistěn. Za vše mluví skutečnost, že soupeř uhrál pouhých 16 bodů. Šok. Přesně to se stalo ve čtvrtém a posledním setu prvního utkání. Soupeř se vrátil ke koncentrované hře podporované nepropustnými bloky a „vyčapaným“ polem. Na druhé straně hřiště se kupila chybička za chybičkou a soupeř ze Skály si pohodově dokráčel pro tři body. Nezbývalo, než jít na párek.

Hronov – Dvůr Králové

Negativní článek z Hronova

Po Vánoční přestávce nastal konec obžerství a VK DK čekal návrat do reality a již jsme se těšili na vstup do druhé poloviny sezony. Ambice přejet soupeře jak uragán však trochu brzdila celkem početná marodka a na sebevědomí ani nepřidá, když je 9:35 a skupinka asi pěti nebo šesti lidí přihlíží, jak se do haly přiklopýtávají poslední ospalci, kteří si na hodinkách spletli AM s PM. Na libretu se pomalu ale jistě začíná střídat celý tým, vhledem k tomu, že Tadík  měl zápas s juniory a naše nová posila Vít Lukáš vypsala termíny zápasů, na které nemůže (prakticky všechny zápasy, takže začínám pochybovat o existenci této osoby, jestli není jen výplod něčí fantazie..), se na tomto postu ocitl Séba, který se s tím smířil vzhledem k tomu, že ho bolelo rameno a smečovat nemohl.

Herní projev VK DK v neoblíbené hale s neoblíbenými obličeji soupeře od začátku zápasu pokulhával a prakticky se za všechny tři sety prvního zápasu takřka nezměnil. Trápily nás tři věci : servis soupeře (který však patří k nejkvalitnějším v soutěži a právem si zaslouží uznání), hra v poli – i přesto, že se na pátečním tréninku dělala cvičení na hru v poli, nás bohužel čeká ještě dlouhá a trnitá cesta a spousta dřiny v této oblasti. A do třetice to jsou bloky, kterých pár bylo, ale pár bohužel = dva. Bohužel kromě blokařů nebyl nikdo na střídání, čehož však alespoň panem Humlem vymazaný a znemožněný Jetel mohl využít, ale efekt ve změně skóre to stejně nepřineslo a prohra 3:0 (17, 22, 18) mluví sama za sebe.

Ke druhému zápasu jsme posilněni Stellou….na Steluuuuuuuuuuu!!!!… a pizzou, či jinými nízkokalorickými pochutinami chtěli přistoupit zodpovědněji a s vidinou „stejně s nima vždycky hrajeme 1:1“ věřili, že se nám podaří uspět. Bohužel nám opět první set nevyšel a opakovaly se chyby ze zápasu prvního. Do druhého setu však udělal Radan schválně taktickou chybu a změnil zápis postavení, aby zmátl soupeře. Konečně přišla ta chvíle, TA chvíle na kterou Dušan Chaloupka tak dlouho, dlouho čekal – dostal se na smeč! Přesně po dvou a půl vteřinách, kdy se zjistilo, že je chybný zápis se novopečený a natěšený smečař Důša ihned vystřídal za Vítka a šel trucovat na lavičku. Tento omyl, který s výkoností nemá nic společného, nás ale překvapivě nakopl a my začali hrát jiný volejbal, ve kterém jsme byli najednou lepší a lepší. Dostavily se i  při prvním zápasu zřejmě v kufru zapomenuté bloky, zlepšila se úspěšnost útoků a mezihra. Svitla naděje, že se opravdu bude jednat o drama, které bude mít možná šťastný zvonec a konec pro náš tým. Koncovky všech setů však byly naprosto proti této možnosti a pro naši smůlu to opět nevyšlo dle očekávání, a tak nám po stejné porážce 3:0 nezbylo nic jiného, než se motivovat k dalším zápasům a být si vědomi toho, že je třeba  pořádně trénovat.

Jetel

Dvůr Králové – Česká Třebová

V krásné datum 11.11. v sobotu jsme na domácí palubovce přivítali tým z nedaleké České Třebové, který byl umístěn v té době na posledním místě a my jsme byli ještě opilí z minulé soboty, kdy jsme oslavovali postup na celkovou druhou příčku a bodově stejně s prvním Žďárem.

Ráno jsme se sešli v dobré náladě a náš cíl byl jasný. Získat plný počet bodů. Dokonce jsme měli po dlouhé době na výběr ze 2 nahravačů.

První zápas VKDK – Česká Třebová 3:1 (-21,22,20,22)

Nastoupili jsme ve složení Bogo na nahrávce, který minulý víkend do našich řad přinesl klid a řád, Zdenda klasicky na handě, na středu Důša s tajemníkem Radanem, který se průběžně střídal s Jetelem. Libero obsadil nahravač Uno, na pozici smečařů byl Vítek se Sébou, protože Jarda nám ochořel tak, že ho bolel celý člověk a Mrca si pořád léčí a protahuje svá namožená záda. Do třetího setu pak nastoupil Přícha místo Séby na bombu. Proti nám nastoupil hodně omlazený tým, kde na smeči řádili mladí, ale hodně naskočení smečaři, kteří nás velmi potrápili. První zápas se nám nedařily podání a i příjem nepatřil k nejlepším, ale po soustředěné hře a přesných nahrávkách od Boga jsme trpělivě ztrátovali a dostávali se i do občasných bodových trháků. Na konci si hosté všimli nějakých bodových nesrovnalostí a dožadovali se nápravy, avšak zápis neukazoval žádné pochybení. Díky dohadám s rozhodčími vznikla pětiminutová prodleva a čekáním jsme vystydli. Naštěstí jsme to dotáhli do konce a vyhráli jsme vcelku bez problému 3:1.

Druhý zápas VKDK – Česká Třebová 1:3 (22,-23,-17,-23)

Do druhého zápasu jsme nastoupili v podobném složení, již ale bez Boga, který byl unavený a odmakal celý první zápas. Takže na nahrávce byl Uno a také stihli dorazit i mladí kluci Paťavovi, kde Táda šel na Libero a Adam byl v záloze na smeč nebo handu. Celý druhý zápas se nám nedařilo zablokovat výše jmenované juniorské smečaře České Třebové, kteří nám neustále omílali náš rozházený dvojblok. Hosté také začali hrát velmi často pipe a ten jsme nedokázali ani zablokovat, ani čapnout. Moc tomu nepomohli ani rozhodčí, kteří si nevšímali postavení a zase vznikla další petiminutová prodleva, při které se řešilo, kdy a jak vznikla chyba a hlavně u koho! My si byli jisti správným postavením, ale dokázat to již nešlo a tak po dlouhém dohadování nás rozhodčí správně otočili a hrálo se dál. Jejich Libero bylo velmi šikovné v poli a nám se nedařilo skládat, dokonce ani jindy neomylnému předsedovi. Jak naše chyby tak i chyby rozhodčích (a že jich nebylo málo!) nás srazilo hlavama k zemi a soupeře to naopak nakoplo k vítězství. Ani všelijaké střídání nám nepomohlo a bohužel jsme doma prohráli 1:3.

SH

Fotogalerie:

Návrat Boga – VKDK vs. Hrotovice

V sobotu 4. 11. nás čekal zápas s obávaným soupeřem z dob našeho minulého působení v II. lize. Při posledním klání, které se odehrálo taktéž v domácím prostředí, jsme odešli bodově naprázdno. Současné výsledky týmu od Dukovan však nenasvědčují jeho zářnou formu a loňské 8. místo v nás vzbuzovalo dojem, že tým dlouhodobě nehraje volejbal jako v dobách, kdy obsazoval místa nejvyšší, a že by mohlo dojít k sladké odplatě. (Pokračování textu…)

Chvaletice – Dvůr Králové

Chvaletice – VK DK, první zápas

Z Chvaletic jsme přivezli šest bodů!

Z Chvaletic jsme přivezli šest bodů!

Po kratší pauze, která začala od našeho posledního zápasu s Chocní (2 týdny), jsme se opět dostali na plac, tentokrát ve Chvaleticích. Dobrá nálada nás doprovázela hned od první chvíle, co jsme se to ráno poprvé náhodně potkali. Bylo to na Benzině na začátku dálnice D11, která posloužila jako ranní občerstvení a doplnění kofeinu. Z důvodu zlehčení pátrací akce po hale ve Chvaleticích se Důša rozhodl pokračovat dál společně a držet se za předsedovým Superbem – neúspěšně (ztratil ho asi po 100 metrech po výjezdu z benzinky). Zapojili jsme tedy naše chytré telefony a navigace nás dovedla až k místní hale ZŠ Chvaletice. 

Do prvního zápasu jsme nastoupili s jasným cílem a sice odnést si maximum bodů. Výjimečně nechyběl náš nahravač Uno, který má ve zvyku probouzet se pár set kilometrů od svého bydliště, takže jsme ho tentokrát mohli angažovat už od prvního setu. Na středu bylo duo Radan s Dušanem, smeč obsadil Jaryn s Mrcou (Chráskou z Červeného Kostelce, pozn. redakce), účko předseda a na postu libera náš smečař Víťa. Začátek prvního setu byl lehce skeptický a hned jsme o pár bodů prohrávali. Asi jsme se zalekli druhého Jetela na straně soupeře, který nám udělal díru doprostřed naší půlky palubovky, možná to bylo také nečitelností chvaletických hadic na útoku. Možná to bylo i tím, že rozhodčí vybrali pro hru nejhorší a nejpodhuštěnější balon, který byl k dispozici. Naštěstí vyhověli naší reklamaci a s novým balonem už jsme dokázali převalit alespoň servis přes síť. K tomu jsme přidali pár suverénních útoků z kůlu a skóre bylo opět srovnané. Po chvíli se připojili i blokaři na středu, kteří zajistili několik bodů a první set jsme dokázali vyhrát v těsné koncovce 25:23. První důležitá výhra se podařila naštěstí nám, dodala nám hodně kuráže a zjistili jsme, jak na tom je soupeř. Do druhého setu jsme šli s přesvědčením, že opět vyhrajeme a to se nám taky nakonec podařilo. Sestava zůstala neobměněna, na středu lítali čtyřky po souhře Una s Dušou, Mrca lámal prsty soupeřům a to vše díky našemu příjmu, který jsme měli velmi úspěšný hlavně ze strany Jaryna a Víti. Výhra nad soupeřem 25:20. Do třetího setu jsme lehce obměnili sestavu. Naše nové mládě z kadetu Tadeáš Paťava vyměnil Víťu a Seba šel namísto Mrci. S velmi dobrou náladou i atmosférou jsme zároveň podcenili soupeře a mělo to také svůj dopad. Hned od začátku jsme prohrávali a soupeř si držel odstup, který jsme nedokázali zvrátit. Zkoušeli jsme také kombinace, které nám ne-úplně vyšly, a tak jsme třetí set prohráli za stavu 17:25. Ve čtvrtém setu jsme nechtěli nic riskovat a vrátili jsme na hřiště původní hráče. Hned od začátku jsme se chytli a dokázali si udržet odstup několika míčů. Za stavu 6:2 jsme polevili a soupeř dotáhl skóre. Při technickém timu nám Zdenda promluvil do duše, začali jsme hrát opět svoji hru, kvalitní příjem nám zajistil spousty úspěšných smečí jak po kůlech, tak na středu a za stavu 25:19 jsme si odnášeli první tři body.

Chvaletice – VK DK, druhý zápas

Po dohrání prvního zápasu nás soupeř požádal o posunutí začátku zápasu o 30 minut. Plánovaný začátek byl tedy 13:30 a my měli o 30 minut méně na jídlo. Zeptali jsme se domácích, kde se dá nejblíže dobře najíst a zavedli nás do 800m vzdálené restauračky, kde jsme se rozdělili ke dvěma stolům. Předseda Zdenda, tajemník Radan a Víťa probírali nesmírně tajné taktiky a sedli si raději kousek od nás, zatímco my jsme se plnili zeleninovým salátem, lasagnemi, sekanou a Seba nezklamal lehkým jídlem a to játry s hranolkami. V prvním setu naše sestava vypadala stejně jako v prvním setu prvního zápasu. Hned ze začátku jsme na ně vlítli s nutností odejít s dalšími třemi body. Jaryn měl šňůru několika bodů na servisu, který nám zajistili vítězství 25:15. Krásný to začátek. Ve druhém setu si dal Víťa, jakožto naše libero, odpočinek a nastoupil místo něho mladý Táda. Zkušenosti z předchozích zápasů se mu v hlavně rozložili a hrál excelentně. Soupeři se hodně zaměřili na našeho mladého spoluhráče, ale Táda si s nima velmi lehce poradil. Na středu lítala jedna čtyřka za druhou, po kůlech nám to šlo také velmi dobře. Za stavu 16:10 se soupeř vzpamatoval a začal nás lehce dotahovat. To ale skončilo na bodech 19:16 a dále se rozbili o naše bloky až do vítězného stavu 25:19. Třetí set byl velmi vyrovnaný. Bod po bodu jsme se se soupeřem tahali až do stavu 9:10, kde nás trochu potrápili v poli. Stav se pro soupeře vytáhl až na 11:16, kde si náš smečař Mrca bohužel hnul se zády a musel odejít na lavičku. Seba byl připraven na střídačce pomstít našeho smečáka, ale Chvaletice nás přehrály 21:25. Do čtvrtého setu se Mrca bohužel nestihl zotavit, a tak zůstal na smeči Seba s Jarynem. Zpátky do hry se vrátil Víťa za Tádu, jinak vše při starém. S lehkostí jsme vlítli na soupeře a hned ze začátku jsme si drželi odstup 6:2. Několik dobrých útoků po kůlech nám zajistily další body, a to až na stav 11:5. Takto to šlo dále, až se na stavu 16:12 dostal Jaryn opět na podání, odkud 4x potrápil soupeře neuvěřitelným servisem. Když jsme viděli stav 20:12, začala panovat velmi dobrá nálada a soustředěnost šla do hrobu. Soupeř to stáhl přes 22:18 až na 24:23. Vzali jsme si time, trochu se uklidnili, Zdenda opět řekl svá moudrá slová a šli jsme zpět. Díky dobrému příjmu to Dušan zasekl na 25:23 a další 3 body byly na světě.

Z Chvaletic si odnášíme krásných 6 bodů a těšíme se po 3 týdnech na domácí prostředí a především naše domácí publikum – v sobotu 4.11.  od 9 a 13 hod. ve Strži proti Hrotovicím. Před 2 lety jsme s Hrotovicemi doma oba zápasy prohráli, letos však očekáváme vyrovnanější bitvu, čemuž napovídá i TABULKA.

Důša

Fotogalerie:

Dvůr Králové – Choceň

...naše prořídlá řada

…naše prořídlá řada

1. zápas 0:3 (-21,-20,-18)
Již páteční trénink před sobotním utkáním ukazoval, že náš tým bude značně oslaben. Přícha, alias Kašlik se totiž odporoučel na třídenní výlet, kterému nešlo odolat. Náš legendární automobilový závodník pan Hu, starajíc se o paní Hu a psa Huhu zřejmě onemocněl a huhuhlas tomu nasvědčoval, tudíž taktéž out. Jetelí samec Jan Jakubec JJJ stále bojuje s kolínkama (již od ZŠ mu moc v jídelně nešly spolknout kvůli zahnutí) se taktéž omluvil pro bolesti, další out. Sekyrka stále léčí koleno, ale přijel hrdinně zapsat. Slzy mu kanuly, když viděl, jak se rozcvičujeme a nemohl zasáhnout, out. Duo Paťavců se vydalo do Hronova hrát kadety, out, out. 6x out je v pohodě, protože jsme stále počítali s tím, že bude náš Uno. Bohužel ranní chaos na messengeru napověděl, že mongolský pastavec, majitel originálního vynálezu jurtadach se zatoulal. (Pokračování textu…)

Z Malé Skály jsme přivezli 2 body

Malá Skála – VK Dvůr Králové 2:3 (20, -18, 15, -10, -10)

Nová sezóna a první venkovní utkání. Pro nás celkem neznámý soupeř, neboť jsme se ve druhé lize doposud nepotkali (Malá Skála hrála většinou západočeskou skupinu 2. ligy). Takže jsme před zápasem vymýšleli, jak se do tohoto kouta Českého ráje dopravíme. Uvažovali jsme i o vlaku, ale to by byl přeci jen drahý výlet a spoléhat na dochvilnost vlaků ČD se fakt nedá, takže klasika cesta 3 auty. Na cestu se vydalo 11 Klapzubáků. Konkrétně prezident Havel, Černý ředitel, král Miroslav (Přichystal), držitel Nobelovy ceny Jaroslav Seifrt, další Němec z LA, co není Němec V. Bäumelt, 3xJ (Jan Jetel Jakubec), budoucí držitel předplatného píny Dušan Chaloupka, když chaloupka, tak nechyběl ani Hájek Sebastián, naše staronová posila z Mongolska Uno Ganbaatar, další posila tentokrát jen z blízkého východu Martin Chráska a náš nejmladší odchovanec Tadeáš Paťava. Po vstupu do tělocvičny ZŠ jsme se trochu rozkoukávali (doslova), byla tu celkem tma, na kterou jsou asi domácí více zvyklý, tak jen doufáme, že nebudou muset hrát ve slunečních brýlích či svářečským sklem až přijedou na jaře k nám. Celý první zápas byl v jedné věci podobný minulým dvěma v Hronově – nehrály se koncovky, všechny sety byly už v polovině rozhodnuté. Tentokrát se však střídaly výhry obou týmů rovnoměrně. Za zmínku stojí vynikající čtvrtý set, kdy se nám dařilo dělat dlouhé šňůry na servisu a jít tak do tie-breaku nahecovaní po vyhraném setu s desítkou (bodů, ne pivem). V tie-breaku jsme hráli trpělivě, čekali jsme na svou šanci se opět utrhnout, nejdříve jsme nepatrně ztráceli 1 a až 2 body, poté jsme už otočili stav z 5:7 na 10:8 a podařilo se nám pátý set ovládnout bez většího dramatu v závěru.

Malá Skála – VK Dvůr Králové 3:0 (21, 22, 25)

Takže kam na oběd v Malé Skále, nebylo příliš času, a tak jsme se vydali (ani nevím proč autem) do celých 383 metrů vzdáleného Boučkova statku. Rezervaci jsme neměli, ale nakonec jsme sehnali místo, sice v chládku, ale to nám vůbec nevadilo. Jídlo i obsluha byla super, takže paráda. Cestou zpět do tělocvičny jsme potkali nějaký průvod, nebo co to bylo, k vítání mistra světa. Akorát nevím, kdo byl ten mistr a v čem byl mistr světa. Zpětně koukám, obsahově plodná informace. Do druhého zápasu jsme mírně změnili sestavu, zápas byl vyrovnaný, bojovný, jen se nám nedařilo tolik na servisu. První dvě koncovky jsme těsně prohráli. Do třetí jsme vstupovali za vyrovnaného stavu 19:19, pak jsme se trhli na 23:21, přesto jsme nakonec prohráli 25:27. Takže velká škoda, rozhodně jsme byly opět vyrovnaným soupeřem. Domácí měli výhodu dvou resp. tří nahravačů, kteří se vystřídali v obou zápasech. Po oba zápasy jsme se také dost často koupali v saku, takže budeme muset zapracovat na bloku. Díky domácím fanouškům, kteří vydatně fandili, byla atmosféra obou zápasů velice příjemná. Po nadšení z vybojované prvního zápasu, přišla trochu studená sprcha z prohry 0:3 v druhém zápase. Ta opravdová sprcha po zápase byla však doslova vařící, nešla nijak nastavit a jedna z nich nešla ani vypnout. Celkově vzato, možná jsme si mohli odvést více bodů, ale první zápas mohl dopadnout na druhou stranu hůře. Takže 2 body z Malé Skály bereme. Příští týden nás čeká domácí zápas s dalším nováčkem v 2. lize Chocní, která hrála několik let 1. ligu. Takže se všichni těšíme a zveme naše fanoušky 14. 10. do haly Strž, kde budeme hrát první zápas už v 9 hodin ráno, druhý od cca 13 hodin.

VB

skala_1 skala_2

Druholigový volejbal opět ve Dvoře

Muži VK DK v plné síle!

Muži VK DK v plné síle!

Po roční odmlce strávené v krajském přeboru jsme opět zpátky v nejprestižnější soutěži v celém našem kraji širokém. Totiž v 2. národní lize. Po vydařené pelhřimovské krasojízdě, o které jste jistě četli na konci dubna, se opět konečně hlásíme s (doufám) pravidelným zpravodajstvím z našich zápasů, po kterém všichni naši fanoušci celé léto zcela určitě prahli. :) (Pokračování textu…)

Návrat do druhé ligy

Nejradši bych napsal, že tato cesta byla vysekaná a bez klopýtnutí, ale to bych vám lhal. Nebylo to jen o štěstí, které by nám přineslo výhry v zápasech, ale hlavně o přípravě a kolektivu. Tato cesta začala tvrdým pádem z druhé ligy, do kterého nás dostalo několik úrazů, propůjčování důležitých hráčů do vyšších soutěží a tak dále. Zde se teprve ukázala síla klubu, který v této těžké chvíli sice na chvilku sklopil hlavu, ale hned začal plánovat návrat zpět, který si chtěl vybojovat. Sestava se prakticky nezměnila a nikdo kvůli zklamání z pádu neopustil naše řady. Právě že naopak, vrátili se k nám hráči z vyšších soutěží. Tedy s výjimkou Tomáše Bȁumelta, který zůstal v Turnově, se kterým vyhráli první ligu. Fakt, že nás pád ještě více stmelil, nám dal spoustu sil a odhodlání. Díky tomu soutěž probíhala celkem zodpovědně s jediným cílem, vrátit se zpátky. Na této cestě do baráže jsme si vytrpěli pouze 3 klopýtnutí, v podobě dvou proher s Červeným Kostelcem a jednou prohrou se Slávií a zaslouženě jsme se dostali do baráže, kde jsme očekávali velký tlak a silné zkušené protihráče. S tímto vědomím jsme se věnovali přípravě, jak to jen bylo možné. Tréninky byly třikrát týdně, hráči chodili na volejbal i v jiných klubech a celkově měli individuální přípravu i mimo volejbal.

Výprava do Pelhřimova započala již v pátek dopoledne, kdy jsme vyrazili s předstihem, abychom si zvykli na tamní halu. Na trénink dorazili s předstihem Kóďa, Jarda, Beny a Sekyrka, které po pár chvílích dostihli Zdenda, Radan a Důša. Trénink jsme věnovali hlavně zvyknutí si na halu, abychom nevyházeli do autu více míčů než by bylo třeba, nepříjímali do stropu, který byl nižší než jsme zvyklí a  především aby náhry chodily kam mají. Největší záhul proto dostal náš nahravač Kóďa, se kterým si všichni chtěli sehrát všechny možné signály v novém prostředí. Po tréninku jsme se vyrazili ubytovat a cestou přes vyhlídku, na kterou jsme si i vynesly kozy, jsme skončili v podniku hotelu Slavia, kde jsme zažili až neuvěřitelné gastroporno. Já Sekyrka jsem se tak nacpal, že jsem dokonce i začal vrhat stín, Beny spokojeně vzdychal ještě před tím, než dal jídlo do pusy. Restauraci jsme opouštěli s děkováním všem možným bohům za to, že první zápas máme až v jednu, protože jsme byli rádi, že se kutálíme. Nejlepší co nás napadlo, bylo jít se mrknout do parku, který jsme zahlédli z kostelní věže. Po návštěvě tohoto parku a chvilce toulání jsme dostali o něco horší nápad a to, nechat se navigovat Důšou, se kterým jsme si udělali hezkou vycházku k místu, na které jsme mohli dojít podstatně kratší trasou. Ono přeci jen navigovat se trasou pro auta není vždy nejlepší možnost, když jste pěšky. V průběhu večera ještě dorazil Přícha s Jetelem. Celkem zodpovědně jsme si dali limit na počet piv a večerku, abychom ráno mohli brzy vyrazit na snídani a jet se podívat na soupeře, protože jsme žádný z těch týmů do té doby neznali. Ještě ten večer se začali tejpovat někteří hráči, protože né vše nám již drží jako před lety. Tím myslím především záda a ramena. Při sledování soupeřů jsme si načítali, jak kdo útočí, kam za jakých situací posílá balón nahrávač a tak podobně. Celkem se to vyplatilo.

První zápas proti Budějovicím začal již v šatně, kde nám namíchal koktejly náš výživový poradce Beny, a my všichni po tomto dryáku jsme nabití vyrazili do prvního zápasu, na který již dorazil zbytek výpravy v podobě Víti Bäumelta a libera Míry Suchardy spolu s kupou fanoušků. Řádně namotivovaní a rozhýbání jsme zodpovědně nastoupili na soupeře a drželi si náskok pár balónů. To nám vydrželo až do konce setu a tak jsme slavili první výhru 25:23. Druhý set probíhal dost podobně ve stejné sestavě Kóďa na náhře, Zdenda na U, Víťa s Jardou na prdě, na bloku Sekyrka s Důšou a Sucharda na liberu. Do toho se občas střídalo s mistrnou přesností, která také velice přispěla k výsledkům. Druhý set došlo bohužel ke zranění soupeřova univerzála Motyse při dopadu na Důšu. Nutno podotknout, že takové věci se bohužel stávají a s velikostí nohou obou hráčů se nejednalo o přešlap ani jednoho z nich. Tento úraz namotivoval Budějovice k vyššímu výkonu a koncovku jsme tak uhráli s odřenýma ušima za stavu 27:25. Třetí set nastoupila stejná sestava, která vydržela do stavu 1:8 pro soupeře. Pak nastoupili na hřiště Míra za Jardu a Radan za Důšu a začalo se pomalu, ale jistě stahovat. To vše při burácení fanoušků, kterým patří velké díky za to, že v této situaci začali fandit ještě více. Do druhého oddechového času se šlo za stavu 10:16 pro Budějovice. Pak se karta výrazně otočila s precizností švýcarských hodinek jsme soupeře dotáhli za stavu 19:19. Za stavu 21:20 již pro nás přišel návrat Jardy, při kterém vznikl trošku chaos, protože jsme chtěli, aby šel na podání, ale tam nemohl, protože již střídal a tak tedy po chvilce zmatků musel vystřídat Příchu. Za tento zmatek jsme si vysloužili napomenutí za zdržování a následně eso z podání, protože to zjevně rozhodilo i soupeře. S odpočatým Jardou byl zápas už na 100% v naší režii a dotáhli jsme ho do konce 25:22. Po zápase následoval další koktejl a regenerace. V této pauze jsme stihli doplnit i nějaké ty minerály, ještě více zatejpovat mou maličkost a díky masérovi Zdendovi jsem byl zase jak rybička do druhého zápasu.

Řádně posilněni na Prosek jsme do toho při rozsmečování mlátili jako hluchý do vrat. Sestava do prvního Setu byla stejná jako na začátku předchozího zápasu. Stejně jako proti Budějovicím se jednalo o vyrovnaného soupeře, se kterým jsme se v úvodu tahali o body a tomu odpovídal i průběžný stav. Ten se začal trhat až po stavu 10:10, kdy jsme odskočili na 16:12. Tento odstup nám již vydržel až do konce, kde jsme v koncovce udělali pár prkotin, ale i tak zvítězili za stavu 25:21. Sestava nastoupila beze změny. I v druhém setu jsme si drželi mírný dvoubodový náskok, kterého jsme se drželi. Pak se přestalo trochu dařit a tak nastoupil za Důšu Radan. Při tomto střídání jsme odskočili od soupeře na stav 19:13. Krátce po tomto stavu střídal Král Miroslav. Soupeři se k závěru trochu vzchopili, ale dohráli jsme na shodných 25:21. Do třetího setu začal lépe Prosek, ale s podporou fanoušků a stálým výkonem jsme se přes ně během chvilky dostali a zase si drželi odstup, se kterým jsme vydrželi až do závěrečného stavu 25:21.

Po dvou výhrách a vědomí, že stačí už jen jedna další výhra a jsme nejhůře druzí, jsme se vydali znovu do restaurace Slavia, kde pokračovalo naše obžerství. Jetel dorazil trochu později, protože cestou se ještě stavil na jedno rychlé na naší ubytovně a zapomněl se spolu s tamními vědci, kteří již kolem sedmé hodiny přemítali o podstatě vesmíru, života a vůbec všeho…tedy v polohách na supermana trošku pochrupkávali. Zase přecpaní jsme s Příchou způsobili spoluhráčům a fanouškům šok, protože jsme v celkem brzkých hodinách vyrazili spát na pokoj. Ještě větší šok přišel, když jim přišla fotka jako důkaz. Protože jsem se zbytku večera jen válel v posteli, tak zmíním jen to, co jsem odposlechl z vyprávění. Každý si dal zodpovědně max 4 piva. Tedy s výjimkou Jetela, který kvůli stavu kolene jel pro případ, že by se zranilo více hráčů. Největší potíž ten večer bylo údajně dostat Důšu na ubytovnu, protože si našel na internetu, že v Pelhřimově je lokál zvaný MOON, ve kterém vše svítí a on tam za každou cenu potřeboval jít.  V neděli jsme hráli od 11:00 a tak jsme po snídani vyklidili pokoje a jeli se rozhýbat. Ještě před odjezdem jsem dostal další kilometr tejpy, aby rameno drželo na svém místě.

Před třetím zápasem v šatně proběhl další drink z Benyho laboratoře a tím povzbuzeni jsme vyrazili proti domácím, kteří předchozí den oba zápasy prohráli a nechali se slyšet, že večer pořádně zapijou. S tímto vědomím jsme nastoupili do zápasu, ale po chvilce se ukázalo, že to nebylo úplně nejlepší smýšlení. Nebo tedy nevíme, co domácí předchozí den pili, ale první set na nás nastoupili velice z ostra a během chvilky jsme už prohrávali 5:11. To nás trochu znepokojilo a tak jsme přestali dělat ptákoviny a soupeře dorovnali na 16:16. Soupeř se ale nedal a držel s námi krok. Nebo tedy chvilku měl bod navrch on a chvilku zase my. Za stavu 20:19 mne střídá Radan a jde na servis. Tím jsme se dostali do vedení 22:19. Pak ale Pelhřimov otočil a dostal se do vedení 22:23. Pak jsme se tahali o každý bod, ale i tak v závěru dal Zdenda desku a ukončil trápení za stavu 28:26. Druhý set jsme nastoupili zodpovědněji a hlavně bez polevení. Krátce po začátku jsme si udělali odstup, který nám vydržel až do konce a s tím přišla i výhra 25:19. Třetí set jsme byli už k nezastavení a od začátku jsme si tvořili náskok, který jsme si udržovali a lehce i navyšovali. Na koncovku nastoupil Beny, který za velkých ovací fanoušků nerozehraný nastoupil a hned začal bodovat. Nutno zmínit, že i poslední bod patřil jemu, když těsně za dvojblok zahrál balón prsty a soupeře tím zařízl za stavu 25:14. Tento „ligový“ bod prstama přes nás tak už s jistotou katapultoval do vyšší soutěže a mohli jsme začít slavit.

Před závěrečným zápasem jsme se s Důšou přetahovali v tom, kdo je větší postižák a bude tedy střídat. Díky působení prášku a Benyho drinku vyhrál Důša a tak ho vystřídal Radan. Místo unaveného Jardy do základní sestavy nastoupil Přícha. Bylo vidět, že Tuchlovicím ještě šlo o druhé místo a tak se na náš zápas zůstali i mrknout Budějovice, které se s nimi o tento druhý postupový flek „rvali“. V rámci toho, že osud obou týmů byl v našich přesných rukách a rukách Tuchlovic jsme si řekli, že by bylo hezké porazit i čtvrtý tým 3:0, aby nikdo nemohl polemizovat. První půlka prvního setu byla velice vyrovnaná a až za stavu 12:11 jsme začali Tuchlovicím utíkat a vytvořili jsme si odstup. Ten vydržel až do konce a první set jsme tak urvali 25:22. Nutno podotknout, že v koncovce se už dělali ptákoviny, jinak by byla výhra o něco znatelnější. V začátku druhého setu jsme si utvořili náskok, který bohužel soupeř dorovnal již na stavu 11:11 a dále pokračoval. Tuto šňůru jsme jim zarazili až na stavu 11:15, kdy Víťa vytloukl soupeře a získal balón na naší stranu. I tak se nám povedlo srovnat až na stavu 19:19, ale to se zase vedení ujali soupeři a udělali si v koncovce náskok 20:22. Následně proběhlo pár výměn a stav byl 22:24 a první prohraný set byl na blízku, ale to se nelíbilo Králi Miroslavovi a tak ze své elegantní otočky dal 23. bod. Díky tomu se nám povedlo dorovnat na 24:24. Následně dal bod soupeř, ale následným podáním nám značně pomohl, když podání vyslal kamsi do zámezí. Následně svým precizním útokem Víťa získal náskok pro nás. Pak již přišel poslední bod setu a pro mne poslední bod minimálně na měsíc, protože jsem mi při dopadu, po naštěstí úspěšné smeči, vyskočilo a naskočilo koleno. Tady bych chtěl velice poděkovat týmu, který se hned celý seběhl a během chvilky nesl do sprch. Sice delší, ale za to horší cestou. Do třetího setu nastoupil místo mne Důša. Tento set už bylo jasné pořadí prvních třech týmů a tak to působilo dojmem, že Tuchlovice už tolik nehráli a Dvorští nepolevili, díky čemuž rozsekali soupeře i v posledním setu stavem 25:17.

Co nezaznělo a mělo zaznít tak to, že soupeře často mohlo deprimovat, když Kóďa, který lidově řečeno nevidí přes psa na tramvaj, dával jednoblokem desky o více než hlavu vyšším soupeřům. Dále co by mělo být vytyčeno, tak Jarda, který svým tvrdým servisem dělal šňůry, Důša skákající nad trojblokem, Víťa s Radanem, kteří si drželi stále svou jistotu a stabilní hru, Přícha za jeho otočky v důležitých chvílích, Zdenda za skvělé odkoučování všech zápasů, libero Míra za dobíhání spousty balónů, Benyho za oporu a koktejly a Jetela za to, že s námi jel, i když měl zranění, kvůli kterému bychom ho na hřiště pustili jedině, kdyby se zranilo více hráčů. Rozhodně bych chtěl pochválit celý tým, který nepřestával a neměl výkyvy, ve kterých by hrál lépe či hůře, ale držel si svůj standard, čímž dokázal vyhrát všechny 4 zápasy poměrem 3:0 na sety a dokázal to, co naposledy Hrotovice v roce 2008. Gigantické Díky s velkým D následně patří fanouškům, kteří za námi jeli takovou štreku a udělali takový virvál, že místní fanoušci se mohli jít klouzat. Nejen těm děkujeme, ale i fanouškům u počítačů a mobilních telefonů, kteří nám přáli hodně zdaru. Těšíme se na vaši podporu i v příští sezóně a doufáme, že vás naše hra bude i nadále bavit.

 

Jirka Sekyrka

1 2 3 5
Události
  • Žádné události
Kalendář událostí
<< Čec 2018 >>
púsčpsn
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Fotografie